Paloudovou poháněla rodina, která za ní dopádlovala

Nepochází z vodácké rodiny, to ona a její sourozenci ji začali vytvářet. Podporující prostředí a její pracovitost nakonec vynesly Anežce Paloudové nominaci na olympijské hry do Paříže jako první české kajakářce od roku 2008. A na nich pak celkové 15. místo. „Když si umanu, že něco dokončím, jsem schopná to dotáhnout,“ prozradila životní partnerka Josefa Dostála.

Společně si poblíž závodiště Vaires-sur-Marne vytvořili rodinné zázemí. „Bydlíme spolu, nutriční terapeutku nám dělá moje sestra Karolína, zároveň nám i vaří a na fyzioterapii zas máme Josefovu sestru Aničku,“ líčila.

Není to ale jediná podpora, kterou tu olympijská debutantka měla. Podpořit ji přijeli kromě sestry ještě otec a bratr. A jak jinak než na vodě! Přesně po sto letech napodobili všestranného sportovce Emericha Ratha, který se v roce 1924 vydal do města na Seině na kajaku a ujel bezmála 400 kilometrů.

Jeho trasu po řece Seině nyní kopírovala rodina Paloudové. „Všechny nás to ohromně strhlo. To, co oni dokázali uplout, je pro mě obdivuhodný výkon. Prožívala jsem to hodně,“ popisovala Paloudová. „Když vidím, s jakou grácií to zvládli mí rodinní příslušníci, kteří přece jen na té vodě tráví o něco méně času, tak věřím, že s lehkým sebezapřením bych to také dala,“ dodala se smíchem kajakářka, jež dlouho závodila ve sjezdu na divoké vodě. „Taky bych jednou ráda byla pro své potomky tak inspirativní.“

I ona sama je velká bojovnice. Vždyť na střední škole musela překonat mononukleózu a těžkou boreliózu a na rok se s vodou úplně rozloučila. Na univerzitě pak těžce kombinovala náročné studium architektury a začátky v profesionálním sportu a rychlostní kanoistice. Nevzdala se a uspěla na svých prvních olympijských hrách.